Onomaziologické postupy 2: Spojování slov
Spojováním dvou nebo více slov nerozšiřujeme okruh slovní zásoby romštiny o nová samostatná slova, ale vznikají nová víceslovná pojmenování, jejichž význam není mechanickým spojením významů jednotlivých součástí.
Spojování slov stejného slovního druhu
Zdroje pro pojmenování tvořená spojováním slov stejného slovního druhu bývají nejčastěji buď synonyma, nebo slova patřící do stejného významového okruhu nebo slova zdvojená.
Spojování synonym nebo slov patřících do stejného významového okruhu
a) Pojmenování tvořená dvojicí podstatných jmen:
Spojováním konkrétních podstatných jmen je v romštině možné tvořit všeobecnejší pojmenování se samostatným významem, např. daj-dad (rodiče), rom-romňi (manželé), romňi-čhave (rodina), phrala-pheňa (sourozenci), kachňa-papiňa (drůbež), graja-gurumňa (dobytek), roja-čhura (příbory), paňa-veša (příroda).
Setkáváme se (nejčastěji v jednotném čísle) i s variantami se členem: e daj o dad. Mnohá pomenování tohoto typu mají i ustálený slovosled. Například ve spojení e daj o dad (rodiče, dosl. matka /a/ otec) je na prvním místě ženský člen, čili matka, zatímco ve spojení phrala pheňa (sourozenci, dosl. bratři /a/ sestry) je na prvním míste vždy mužský komponent.
Poznámka: Když se liší rod nebo číslo jednotlivých členů takového spojení, rozvíjí se každý člen zvlášť: miri daj miro dad (moji rodiče, dosl.: moje matka, můj otec).
b) Pojmenování tvořená dvojicí přídavných jmen:
Spojováním dvou přídavných jmen může vzniknout pojmenovací jednotka se samostatným či rozšířeným významem, nebo se takové spojení používá na umocnění významu. Spojení dvou přídavných jmen se gramaticky chovají jako dvojice samostatných členů.
Příklady:
koro mato (opilý do němoty, dosl.: opilý němý)
koro lang (mrzák, dosl. slepý chromý)
c) Pojmenování tvořená dvojicí sloves
Spojení dvou sloves tvoří pojmenovací jednotku, jejíž jeden člen umocňuje význam druhého, ať už druhé sloveso vyjadřuje určitou konečnou fázi děje, např. marel murdarel (bít hlava-nehlava, dosl. bít, zabít), chal čaľol (jíst dosyta, dosl. jíst nasytit se), nebo vyjadřuje intenzivnější míru tohoto děje, např. rovel gravčinel (naříkat, dosl. plakat křičet).
Spojování slov zdvojováním
Jako i některé jiné případy spojování slov je zdvojování slov jevem na pomezí onomaziologie a frazeologie.
a) Pojmenování tvořená zdvojeným podstatným jménem
První člen dvojice je v nominativu, druhý v některém jiném pádě, např.:
choľi choľake (dat.) navzdory, naschvál
šuk šukate (lok.) překrásný
bokh bokhatar (abl.) ve velkém hladu
sikra sikratar (abl.) po troškách, postupně
kher khereha (instr.) v těsném sousedství
muj mujeha (instr.) tváří v tvář
Druhý člen může být připojený i predložkovou vazbou (po které je příslušný pád jen v syntaktickém použití, čili nenese vlastní význam), např.:
nipi pre nipende (lok.) hlava na hlavě, nával
papi pre papende (lok.) z pokolení na pokolení, od nepaměti, odpradávna
b) Pojmenování tvořená zdvojeným příslovcem
V těchto spojeních je někdy vložená i záporka:
kaj kaj/kaj na kaj kdekoliv (dosl.: kde kde/kde ne kde)
kana kana/kana na kana občas, jednoho dne (v budúcnosti, dosl.: kdy kdy/kdy ne kdy)
Spojování přídavného jména (nebo jiného výrazu adjektivální povahy) a podstatného jména
Do této kategorie spadají v zásadě dvě skupiny spojení:
a) Pojmenování tvořená spojením přídavného jména (včetně přídavných jmen genitivního původu) a podstatného jména
Tady je třeba zdůraznit, že nejde o libnovolné spojení prepozitvního (předcházejícího) přívlastku s podstatným jménem, ale o ustálená spojení, jejichž význam je posunutý nad rámec prostého spojení významů obou členů:
např. diline čara (jedovaté rostliny, dosl. hloupé byliny), diline chundrula (jedovaté houby, dosl.: hloupé houby), dilino kher (blázinec, dosl.: hloupý dům), dilino paťaben (pověra, dosl.: hloupá víra), cikno angušt (malíček, dosl.: malý prst), dumeskero kokal (páteř, dosl.: zádová kost, kost zad).
b) Pojmenování příbuzenských vztahů za použití genitívů
Tato skupina, přísně vzato nepatří do onomaziologických postupů, protože vlastně nevytváří nová pojmenování, kde by se spojením modifikoval význam. Mezi onomaziologické postupy ji však zařazuje vlivný slovník Hübschmannové, Šebkové a Žigové (1991) a my ji uvádíme v zájmu přehlednosti pro redakční či školní účely, aby bylo ukázáno, jak romština vyjadřuje příbuzenská pojmenování, která mohou být ekvivalenty českých pojmů jako „vnuk“, „synovec“ apod.
V romštině se velká část těchto příbuzenských pojmů vyjadřuje přesnou charakteristikou vztahu daných osob, což má i kulturní význam:
le dadeskere phraleskero čhavo (bratranec, přesněji syn otcova brata)
le dadeskera pheňakero čhavo (bratranec, přesněji syn otcovy sestry)
la dakere phraleskero čhavo (bratranec, přesněji syn matčina brata)
la dakera pheňakero čhavo (bratranec, přesněji syn matčiny sestry).
Spojování sloves s jinými slovními druhy
Pojmenování tvořená spojením slovesa a podstatného jména
Jádro slovní zásoby romštiny se obohacuje i spojováním slovesa a podstatného jména, pričemž sloveso je nositelem obecného významu a podstatné jméno význam nového pojmenování konkretizuje, např. kerel buťi (pracovat, dosl.: dělat práci), kerel pheras vtipkovat, dosl.: dělat žert), kerel ladž (zahanbovat, dosl.: dělat hanbu, existuje vedle stejného spojení znamenajícího skutečně doslova „dělat hanbu“), del čikha (kýchat, dosl.: dávat „kýchy“), del brišind (pršet, dosl.: dávat déšť), del jiv (sněžit, dosl.: dávat sníh), del jag (nadávat, dosl.: dávat oheň), chal choľi (vztekat se, dosl.: jíst zlost/žluč), chal bida (živořit, dosl.: jíst bídu), chal bokh (hladovět, dosl.: jíst hlad), chal dar (bát se, dosl.: jíst strach), čhinel paťiv (urazit, dosl.: podetnout/podřezat úctu), čhinel drom (překazit, dosl.: přeřezat cestu), del/lel meriben (usmrcovat, dosl.: dát/vzít smrt), thovel baripen (pyšnit se, dosl.: klást pýchu).
Tato spojení se gramaticky chovají jako bežná spojení slovesa s podstatným jménem, čili například přívlastek vkládáme před podstatné jméno chal bari dar (velmi se bojí, dosl.: jí velký strach).
Pojmenování tvořená spojením slovesa a příslovce
Spojení slovesa a příslovce tvoří pojmenovací jednotku se samostatným významem, pričemž nový význam může být modifikován jen přímým významem použitého příslovce nebo může být více posunutý. Tato příslovce nazýváme adverbiální modifikátory a mohou být považována za tradiční romskou obdobu slovenských i českých slovesných předpon, někdy i včetně jejich schopnosti vyjádřit slovesný vid.
a) Pojmenování s adverbiálními modifikátory odvozená od slovesa te thovel
thovel tele (složit), thovel avri (vyložit, vystavit), thovel opre (ukládat, spořit), thovel kije (přiložit), thovel anglal (prosazovat).
b) Pojmenování s adverbiálními modifikátory odvozená od sloves te džal/te avel
džal avka (jít ledabyle), džal het (odcházet), džal/avel tele (sejít, sestoupit), džal/avel opre (vyjít, vystoupit, vylézt), džal/avel avri (ve vazbě s instrumentálem: vystačit s čím, ve vazbě s ablativem: nevystačit s čím), džal/avel andre (vejít, vstoupit), džal/avel anglal (předejít, jít naproti).
c) Pojmenování s adverbiálními modifikátory odvozená od slovesa te del pes
Od zvratné podoby slovesa te del pes (dať sa, nechať sa) jsou známa následující modifikovaná slovesa: del pes angal (ozývat/ozvat sa, objevit se, zjevit se, projevit se, prozradit se), del pes avri (prozradit se, vyzradit se, přiznat se), del pes opre (probrat se /ze spánku, ze mdlob/, vzchopit se).
d) Pojmenování utvořená adverbiálními modifikátory od ostatních sloves
Například murdarel andre (zhasnout/zhasínat), ušťel opre (vstávat), bešel tele (sedat/ (sednout), bešel kije (přisednout si).
Zvratná slovesa (spojování slovesa a zvratného zájmena)
Pojmenovací jednotka se samostatným významem může vznikat při spojení zvratného zájmena pes hlavně s kauzativními nebo faktitivními slovesy, která mají prvotní význam „způsobovat nějaký děj nebo stav“, napr. khamľarel pes (potit se, v aktivním významu, čili potit se záměrně při nachlazení), cinďarel pes (namáčet se, myšleno záměrně), ašarel pes (chlubit se).